Denně čteme o tom, jak AI zjednodušuje práci, šetří čas a otevírá nové možnosti. Jenže nejnovější zpráva Elon University, pod kterou jsou podepsáni špičkoví technologičtí lídři včetně Vinta Cerfa (viceprezident Google, jeden z otců internetu), bije na poplach: pokud se lidstvo stane na AI příliš závislé, může to zásadně změnit naše myšlení, vztahy i společnost jako celek.
Před čím odborníci skutečně varují?
Podle výzkumu, kterého se účastnilo přes 300 expertů, hrozí v příštích deseti letech úpadek klíčových lidských vlastností – empatie, morálního úsudku, hlubokého přemýšlení, sociální a emoční inteligence i duševního zdraví. Lidé se mohou stát pohodlnějšími, ztratit kreativitu a schopnost samostatného rozhodování. Výsledkem může být větší polarizace společnosti, ztráta autonomie a růst nerovnosti.
Futurista John Smart shrnuje obavy mnoha respondentů: „Zatímco menšina bude z AI profitovat, většina se vzdá svobody, kreativity a rozhodování ve prospěch stále ještě primitivní AI.“
AI agenti – pomocníci, nebo riziko?
Rozmach AI agentů, kteří za nás budou psát poznámky, rezervovat večeře nebo uzavírat smlouvy, může podle Cerfa usnadnit život, ale také prohloubit naši závislost. „Musíme počítat s křehkostí těchto systémů – bez elektřiny nic z toho nefunguje,“ varuje Cerf.
Jsou i pozitivní stránky?
Zpráva připouští, že AI může podpořit zvídavost, inovativní myšlení a schopnost učit se. Může také vytvořit nové pracovní příležitosti a obory. Přesto většina odborníků očekává, že negativní dopady budou v příští dekádě převažovat.
Co s tím?
Řešení podle expertů spočívá v regulaci AI, posilování digitální gramotnosti a mezilidských vztahů. Klíčové bude následující desetiletí: „Teprve až na jeho konci uvidíme, zda AI lidstvo posílí, nebo oslabí,“ shrnuje Richard Reisman z Foundation for American Innovation.
Zdroj: euro.cz
